Těsně před vánočními svátky, v pátek 22. prosince 2017 proběhlo jednání představitelů Národního památkového ústavu se zástupci města o dalších osudech janovického zámku.
Za NPÚ se jednání účastnili generální ředitelka Ing. arch. Naděžda Goryczková, ředitel územní památkové správy v Kroměříži Ing. Jan Slezák a Ing. Klára Zábojníková, vedoucí odboru správy a prezentace kulturního majetku NPÚ Kroměříž, za město Rýmařov pak starosta Ing. Petr Klouda, místostarostka Mgr. Marcela Staňková a ředitelka Městského muzea Rýmařov Bc. Růžena Zapletalová doplněni úředníky Městského úřadu Rýmařov a zaměstanci rýmařovského muzea.
Původní pozdně gotickou tvrz postavil v letech 1520-30 zástavní pán Petr ze Žerotína. Královské panství zakoupil roku 1583 štýrský šlechtic Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, který nechal tvrz přestavět na renesanční zámek. V roce 1721 přešlo panství do vlastnictví jilemnických hrabat Harrachů a zámek se stal vedlejším sídlem českého rodu. Ferdinand Bonaventura Harrach provedl 1763-5 zásadní přestavbu zámku v pozdně barokním slohu, dnešní tvář získal zámek v letech 1827-50. Poslední úpravy exteriéru pocházejí z roku 1901, vnitřní probíhaly ještě i ve 20. století. Zámek se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů za Karla Alfréda v druhé půli 19. stol. Poslední majitelkou zámku byla dcera Františka Arnošta Harracha Marie Anna, žena maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty–Forgáche.
V roce 1945 byl zámek včetně vybavení rodině na základě Benešových dekretů zkonfiskován, v červenci 1945 zde byl zřízen internační tábor pro německé občany. Část mobiliáře byla vyvezena do Maďarska, něco bylo umístěno na zámku, některé předměty se dostaly do správy jiných památkových objektů, zbytek byl rozkraden či zničen. Dne 7. 5. 1954 zde vznikl Státní archiv Janovice a zámek převzala krajská správa Ministerstva vnitra v Olomouci. Roku 2002 byl archiv deponován v Opavě a Olomouci.
V současné době zámek spravuje Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra ČR. Město Rýmařov využívá někdejší Cínový sál jako obřadní místnost města Rýmařova, zbylá část objektu je prázdná. V posledních letech oživuje areál zámku Městské muzeum Rýmařov kulturními akcemi v letní sezóně.
Po roce 1989 vznesl na zámek a přilehlé pozemky restituční nárok syn Marie Anny Harrachové Mikuláš Forgách. Do doby vyřešení soudního sporu tak nebylo možno do zámku investovat veřejné prostředky, správce mohl financovat pouze drobné opravy zamezující chátrání této ohrožené kulturní památky.
Zástupci Národního památkového ústavu informovali představitele města, že soudní spor byl již definitivně rozhodnut tak, že restituční nároky Mikuláše Forgáche nebyly uznány a zámek zůstává nadále v majetku České republiky. Protože se jedná nejen o ohroženou a významnou památku, ale také z regionálního hlediska významný objekt, má NPÚ zájem areál získat do vlastnictví Ministerstva kultury ČR a zahájit práce na obnově budovy a přilehlého parku.
Ing. arch. Goryczková ocenila aktivity Městského muzea Rýmařov v objektu s tím, že by uvítala spolupráci města a jeho muzea při přípravě obnovy a plánu dalšího využití zámku. Nejprve je samozřejmě nutno provést odborný průzkum stávajícího stavu objektu s přihlédnutím k tomu, že v části objektu se objevila dřevokazná houba dřevomorka (sanace proběhla v roce 2009), pak je teprve možno naplánovat rekonstrukci budovy respektující historickou hodnotu objektu. Národní památkový ústav je také schopen dohledat některé součásti původního mobiliáře či sbírek, případně je pak doplnit obdobnými kusy z depozitářů objektů ve správě NPÚ. Ve spolupráci s rýmařovským muzeem by pak bylo možno naplánovat zaměření expozic zámku – nabízí se zacílení na tematiku a osudy bývalých šlechtických sídel v tzv. Sudetech na severní Moravě, na historii zimních či letních sportů nebo na každodenní život na Rýmařovsku. Ing. arch. Goryczková uzavírala celé jednání slovy: „Jde o první průzkum a zjišťování stavu zámku, realizaci záměru bude předcházet řada jednání s kompetentními úřady a lidmi s cílem rozhodnout a schválit celkovou ideu budoucnosti zámku a jeho expozic a samozřejmě také finanční zajištění celého projektu. Důležitá pro prosazení projektu bude podpora záměru ze strany města Rýmařova a dohoda o možné spolupráci. Významným argumentem památkového úřadu k prosazení realizace záměru bude i reálná neprodejnost zámku v regionu Rýmařovska. V žádném případě není v tuto chvíli možné považovat celou věc za rozhodnutou, jsme teprve na počátku, kdy máme základní ideje záměru a vůli k realizaci.“
Starosta města Ing. Petr Klouda přislíbil maximální spolupráci ze strany města, a to jak v odborné i personální oblasti, tak při běžné údržbě parku, která je již dnes v plném rozsahu prováděna na náklady města.
Podrobné informace o historii janovického zámku byly zveřejněny ve speciálním celobarevném vydání Rýmařovského horizontu na konci roku 2009.
